Pojednání o nadšených pisálcích aneb jak to bylo doopravdy

Začněme tedy hezky od začátku. Rád bych se zmínil o kdejakém umělci už z dob starověkého orientálního písemnictví, ale mám dojem, že mi na to nezbude místo. Využiji tedy retrospektivu a posunu se vpřed, abych se vzápětí mohl odsunout opět vzad.

Takže jako první byl Bůh… nebo to byl výbuch? Já nevím, každý říká to své a když k těm svým knihám neuvedou zdroje, jak máme vědět, že je to všechno pravda a že si to nevymýšlí? Tak přeskočím až k literární skupině inženýra Mrkvičky (o jeho pochybně získaném titulu bychom se mohli dohadovat věčně, ale o tom raději pomlčím). Nad výtvory členů této skupiny se již mnoho geniálních mozků roztočilo na plné obrátky a donutilo jejich majitele přehodnotit dosavadní smysl svého života. Nutno podotknout, že některé mozky se zastavily docela a nebylo je možno oživit ani s pomocí vyspělé technologie mimozemské civilizace nadmíru inteligentní rasy delfínů.

   Takovou to technologii mohl obyčejný smrtelník prve spatřit již na jeskynních malbách a to v podobě krvavě zbarvených praturů - kognitivní rekonvalescence - už od pravěku známá také jako rána do hlavy. Už onehdá se používaly různé druhy mechanismů jako třeba výše zmíněné zadupání praturem, nebo švih paží ze stoje vzpřímeného, čemuž dopomáhala významně vyvinutá páteř a palec na ruce v opozici, kterým mohl pračlověk uchopit těžkou sukovici, která snadno posloužila jako katalyzátor uvolňující tupou bolest a ve větší míře i bezvědomí.

   Později v době železné se nástroje zdokonalily a byly prováděny lobotomie, při kterých se umělec mohl dostat sledovanému čtenáři doslova pod kůži a zachytit jeho plynulý tok myšlenek. Při těchto chirurgicky nepřesných zákrocích však technologie značně pokulhávala, neboť čím dál častěji docházelo bez zjevných příčin k úmrtí pacienta. Dosud si umělci vyloženě lámou hlavy nad tím, proč člověku selhávají životní funkce, když se jim otevře lebka.

   Zdá se, že na tuto otázku badatelé nebudou znát odpověď ještě dlouho, a tak si s radostí nad touto skupinou umělců ponecháme rozum stát i nadále.